PŘÍRODNÍ A NÁRODNÍ PARKY
V Chorvatsku se parky dělí na přírodní a národní parky.
NÁRODNÍ PARKY
Brijuni
Brijuny jsou souostroví, které se skládá ze dvou větších a dvanácti menších ostrůvků u jihozápadního pobřeží Istrie nedaleko od Puly. Jejich celková plocha činí jen sedm čtverečních kilometrů. Jelikož je však chráněno také okolní moře, tak se celý národní park rozkládá na 34 km2. Brijunské souostroví se vyznačuje členitostí a bohatou středomořskou vegetací, která je částečně upravena do podoby krajinného parku. Ostrovy vynikají také hodnotným kulturním dědictvím z římské a byzantské doby. Díky mimořádné kráse jsou Brijuny přes sto let oblíbeným letoviskem světových státníků a šlechty. Přestože ostrovy nejsou trvale osídleny, navštěvují je výletníci, kteří se sem přepravují na turistických plavidlech z nedaleké pevniny, a proto jsou zde po celý rok lidé. Na ostrově Veliki Brijun je dokonce možné se ubytovat ve třech menších hotelech, které hostům nabídnou poklidný pobyt v překrásné přírodě nedaleko turistické vřavy Puly. Nachází se zde i nejstarší golfové hřiště v Chorvatsku. Navzdory pobytu velkého množství návštěvníků je zde dobře zachovaná příroda, o čemž svědčí množství stěhovavých ptáků, kteří ostrov využívají k přezimování.
Kornaty
Kornaty se skládají z 89 neobydlených ostrovů, ostrůvků a útesů o celkové rozloze 217 km2 a jsou proslulé strmými skalisky. Dokonce se zdá, že je ostrovů víc, neboť jak praví staré pořekadlo: „Kolik dní v roce, tolik kornatských ostrovů”. Větší část národního parku připadá na hlavní ostrov Kornat, po němž bylo celé souostroví pojmenováno. Největšími milovníky Kornat jsou jachtaři, kterým ostrovy poskytují to, co nejvíce vyhledávají: slunný labyrint moře a ostrovů i pohodu v nedotčené přírodě.
Krka
Národní park zahrnuje větší část toku této nádherné řeky a kromě přírodních krás oplývá také četnými kulturně-historickými památkami. Mezi nimi zvláště vyniká františkánský klášter na ostrůvku Visovac, který působí jako krajinný drahokam zasazený do jezera vytvořeného řekou v jedné části jejího toku. V areálu kláštera lze navštívit galerii obrazů a klášterní kostel, jehož vznik spadá do 14. století. Uprostřed kaňonu na horním toku řeky stojí také zajímavý pravoslavný monastýr Krka a na kopcích nad řekou se tyčí několik pevností. Návštěvníky lákají rovněž staré vodní mlýny přebudované na malá etnografická muzea, v nichž lze vidět, jak se kdysi mlelo obilí. S tím návštěvníky seznámí průvodci dějinami zdejšího kraje v tradičních krojích, což vždy rozveselí děti, které tvoří časté návštěvníky tohoto parku. Avšak hlavní atrakcí Národního parku Krka je sedm vodopádů, z nichž je nejširší Roški slap a největší a nejznámější Skradinski buk.
Mljet
Nejvýznamnějším chráněným územím na jihu Dalmácie je Národní park Mljet na stejnojmenném ostrově. Park zaujímá západní část ostrova, který mnozí považují za nejkrásnější na Jadranu. Krášlí jej bujná a rozmanitá středomořská vegetace. Nacházejí se na něm dva hluboké zálivy, které jsou díky velmi úzkému spojení s otevřeným mořem nazývány jezery – Veliko jezero a Malo jezero. Mljet se vyznačuje též bohatým kulturně-historickým dědictvím, mezi nímž vyniká areál benediktýnského kláštera založeného ve 12. století. Klášter stojí na ostrůvku uprostřed Velikého jezera a je obklopen parkem se středomořskou vegetací. V průběhu staletí zde byly sepsány četné kroniky, disputace i literární díla. V areálu bývalého kláštera se nachází též zajímavý kostel sv. Marie.
Paklenica
Největší přírodní perlou zadarského kraje je Národní park Paklenica, který se rozkládá v nejatraktivnějších částech jižního Velebitu na ploše 96 km2. Jeho hlavní atrakcí jsou dva impozantní kaňony Velika Paklenica a Mala Paklenica, které se táhnou od moře až do nejvyšších vrcholků pohoří Velebit. V národním parku se též vyskytuje řada neobvyklých krasových útvarů a jeskyní. Díky velkým klimatickým rozdílům se zde zachovala i bohatá flóra a fauna. Navzdory svému divokému rázu je Paklenica lehce dostupná z Jadranské magistrály i dálnice. Panorámata Velebitu nad letoviskem Starigrad-Paklenica jsou atraktivní i zastrašující zároveň, takže lákají turisty, kteří touží po dobrodružství. Pohyb po parku jim usnadňují četné směrovky sepsané v několika jazycích. Skrze divočinu kaňonu Velika Paklenica, kterým kdysi horalky nosily na zádech z přímoří sůl a z úrodného vnitrozemí Liky obilí, dnes vede pohodlná pěší stezka.
Plitvická jezera
Plitvická jezera jsou nejznámějším chorvatským národním parkem a jedinou přírodní lokalitou z celkem sedmi míst v Chorvatsku zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní atrakcí tohoto světově unikátního parku je šestnáct malých jezer propojených vodopády, které vznikly ukládáním travertinu, zvláštního druhu vápence. Národní park zahrnuje i pramen řeky Korany, obklopený hustými bukovými, jedlovými a smrkovými lesy. Krášlí jej též několik jeskyní, pramenů, květnatých luk a řada živočišných druhů, mezi nimiž vyniká hnědý medvěd. K oblibě parku přispívá i užívání zvláštních vozidel k přepravě návštěvníků, panoramatické vláčky a tiché lodě na elektrický pohon.
Těžko říci, zda je park krásnější na jaře, když na jeho lukách rozkvetou květiny a lesy se zazelenají, během odlesků podzimní palety barev v jezerních zrcadlech, nebo v zimě, kdy zamrznou a ztichnou vodopády a celá lesní krajina zapadne sněhem! Prostřednictvím soustavy stezek je návštěvníkům umožněn přístup k četným vodopádům i skalami obklopeným břehům jezer, jejichž intenzivní zelená barva přitahuje pohledy zvědavých turistů.
Risnjak
Lesnatý horský masiv v oblasti Gorski kotar byl pojmenován po rysech, nejznámějších obyvatelích zdejších hor. Rozloha národního parku čini 64 m2 a díky poloze na pomezí Alp a Dinárských hor, potažmo Středomoří a Panonie, se na takto malém území vyskytují prakticky všechny druhy lesů typické pro tyto zeměpisné šířky a četné rostlinné a živočišné druhy. Milovníci přírody chodí na Risnjak obdivovat krásu hor, lesů, vod a krasové krajiny. Většinu činí alpinisté, jež přitahuje zvláště území kolem nejvyššího vrcholu masivu, který je atraktivní ve všech ročních obdobích: v zimě, když jej pokryje sníh, na jaře, když se okolní louky změní v květinové zahrady, v létě, když skýtá úlevu od letních veder na nedalekém pobřeží i na podzim, kdy se lesy koupají v rozličných barvách. Bohatý živočišný svět tohoto národního parku tvoří kromě jeho „patrona“ rysa také hnědý medvěd, kuna či plch. Risnjak rovněž proslul velkolepými výhledy na ostrovy Kvarnerského zálivu a na pohoří v sousedním Slovinsku, která se táhnou až k úpatí Alp.
Velebit
Nejdelší pohoří v Chorvatsku s celkovou délkou 145 km. Nejvyšší horní části Velebitu je 1699m Mali Rajinac. Pod Velebitem je postaven tunel Sv. Doba, po které se bude konat freeware.
Přírodní rezervace
Biokovo
Největším klenotem středodalmatského pobřeží a jeho jedinou přírodní rezervací je právě toto impozantní pohoří. Vrcholky vysoké přes 1 500 m jsou tak blízko u moře a horské útesy jsou tak strmé a příkré jako málokde na světě. Drsná horská skaliska pohoří Biokovo skýtají kýžené osvěžení za parných letních dnů a nabízejí řadu přírodních darů svým skutečným milovníkům. Kromě osvěžení a prožitku čisté přírody nabízí Biokovo krásné stezky pro pěší i cyklisty, pohodlná místa k oddechu, stejně jako zajímavé stopy minulých časů, kdy se těmito těžce průchodnými horami toulali kdysi mnohem početnější pastevci. Dnes do přírodní rezervace i na nejvyšší horu Sveti Jure (1 758 m) vede pohodlná silnice z pobřeží Makarské riviéry a z vnitrozemí Dalmatského záhoří.
Kopački rit
Největším přírodním klenotem Slavonie je Přírodní rezervace Kopački rit, která vyniká nádhernou zelení vody a lesů. Rezervace o rozloze 238 hektarů se nachází u města Osijeku kolem ústí řeky Drávy do Dunaje a zahrnuje močálovitý kraj, který se díky nepřístupnosti a častým záplavám dochoval v prapůvodním přírodním stavu. Kopački rit je zároveň jedním z největších přírodních mokřadů v Evropě, kvůli čemuž je zařazen na Ramsarský seznam mokřadů světového významu a navržen na zařazení na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Početná stáda jelenů jsou jakousi ochrannou známkou Kopačkého ritu, ale žijí zde též obdobně velká stáda divokých prasat. V rezervaci se vyskytují i další druhy savců, nad nimiž však svým množstvím vynikají ptáci, kterých zde žije na 300 různých druhů. Nejvzácnějšími z nich jsou orel mořský a čáp černý. Do Přírodní rezervace Kopački rit se lze snadno přepravit automobilem z nedalekého největšího města Slavonie Osijeku a užít si prapůvodní panonskou přírodu složenou z močálů, lesů a záplavových polí. Nejlépe ovšem rezervaci poznáte během návštěvy výletní lodí, která může vplout i do mělkých slepých ramen mokřadů. Krásy Kopačkého ritu mohou obdivovat také turisté, kteří plují po Dunaji na velkých říčních parnících, neboť řeka tvoří východní hranici této velkolepé rezervace.
Lonjsko polje
Největší přírodní rezervací ve středním Chorvatsku je Lonjsko polje v údolí řeky Sávy východně od Záhřebu. Má rozlohu 506 km2 a jedná se o jeden z největších dochovaných evropských mokřadů, který je chráněný Ramsarskou konvencí, což znamená, že se jedná o mokřad světového významu. Rezervace skýtá atmosféru ticha a romantického klidu velkých mokřadních prostranství. Podél klidné vodní hladiny porostlé lekníny se rozkládají prastaré dubové lesy, které jsou zvláště krásné v podvečer. Největším bohatstvím Lonjského polje jsou ptáci, kterých zde hnízdí na 250 druhů. Žije zde mnoho drobného ptactva, různých druhů kachen, ale nejznámějšími obyvateli rezervace jsou čápi, kteří rádi hnízdí na střechách malebných dřevěných venkovských chalup. Jedna ze zdejších vesnic, Čigoć, byla v roce 1994 prohlášena za první evropskou čapí vesnici. Vody Lonjského polje lákají i jiné živočichy, například hady. Těch jedovatých se zde ovšem vyskytuje méně než na krasovém jihu Chorvatska.
Medvednica
Horský masiv Medvednica je porostlý hustými bukovými, dubovými, kaštanovými a jedlovými lesy, pročež se jedná o oblíbené výletní místo obyvatel Záhřebu a jejich hostí. Po Medvednici vede mnoho stezek pro pěší, jak „lehčích” s lavičkami a naučnými tabulemi, tak těch těžších pro fyzicky zdatnější milovníky hor. Jednou z nejoblíbenějších destinací návštěvníků Medvednice je středověký hrad Medvedgrad, jenž se vypíná na vyvýšenině uprostřed hustého lesa, a to pouhých půl hodiny chůze od posledních záhřebských domů. Medvednica skýtá i jiné atrakce jako jsou průsmyky, jeskyně, vodopády, staré důlní štoly a malebné kostelíky. Nejvíce výletníků se setkává kolem vrcholu Sljeme, jemuž vévodí televizní věž. V okolí ovšem stojí také řada horských chat, v nichž si četní výletníci mohou odpočinout a ochutnat místní oblíbené speciality jako jsou fazole s klobásou nebo tvarohový jablečný závin.
Telašćica
Hluboký záliv Telašćica je jedním z nejoblíbenějších kotvišť jachtařů na Jadranu, neboť jim poskytuje bezpečné útočiště i za nejsilnějších bouří. Skalnaté břehy zálivu jsou z vnitřní strany nízké, ale z vnější strany se tyčí impozantní útesy, které místy dosahují výšky až 180 m. Mezi zálivem a strmými skalními útesy se nachází výjimečný klenot – malé a velmi slané jezero Mir. Záliv Telašćica je přístupný i po pevnině, část cesty vede po silnici a dále se dostanete po pěších stezkách procházejících malebnou středomořskou krajinou.
NÁRODNÍ PARKY
Brijuni
Brijuny jsou souostroví, které se skládá ze dvou větších a dvanácti menších ostrůvků u jihozápadního pobřeží Istrie nedaleko od Puly. Jejich celková plocha činí jen sedm čtverečních kilometrů. Jelikož je však chráněno také okolní moře, tak se celý národní park rozkládá na 34 km2. Brijunské souostroví se vyznačuje členitostí a bohatou středomořskou vegetací, která je částečně upravena do podoby krajinného parku. Ostrovy vynikají také hodnotným kulturním dědictvím z římské a byzantské doby. Díky mimořádné kráse jsou Brijuny přes sto let oblíbeným letoviskem světových státníků a šlechty. Přestože ostrovy nejsou trvale osídleny, navštěvují je výletníci, kteří se sem přepravují na turistických plavidlech z nedaleké pevniny, a proto jsou zde po celý rok lidé. Na ostrově Veliki Brijun je dokonce možné se ubytovat ve třech menších hotelech, které hostům nabídnou poklidný pobyt v překrásné přírodě nedaleko turistické vřavy Puly. Nachází se zde i nejstarší golfové hřiště v Chorvatsku. Navzdory pobytu velkého množství návštěvníků je zde dobře zachovaná příroda, o čemž svědčí množství stěhovavých ptáků, kteří ostrov využívají k přezimování.
Kornaty
Kornaty se skládají z 89 neobydlených ostrovů, ostrůvků a útesů o celkové rozloze 217 km2 a jsou proslulé strmými skalisky. Dokonce se zdá, že je ostrovů víc, neboť jak praví staré pořekadlo: „Kolik dní v roce, tolik kornatských ostrovů”. Větší část národního parku připadá na hlavní ostrov Kornat, po němž bylo celé souostroví pojmenováno. Největšími milovníky Kornat jsou jachtaři, kterým ostrovy poskytují to, co nejvíce vyhledávají: slunný labyrint moře a ostrovů i pohodu v nedotčené přírodě.
Krka
Národní park zahrnuje větší část toku této nádherné řeky a kromě přírodních krás oplývá také četnými kulturně-historickými památkami. Mezi nimi zvláště vyniká františkánský klášter na ostrůvku Visovac, který působí jako krajinný drahokam zasazený do jezera vytvořeného řekou v jedné části jejího toku. V areálu kláštera lze navštívit galerii obrazů a klášterní kostel, jehož vznik spadá do 14. století. Uprostřed kaňonu na horním toku řeky stojí také zajímavý pravoslavný monastýr Krka a na kopcích nad řekou se tyčí několik pevností. Návštěvníky lákají rovněž staré vodní mlýny přebudované na malá etnografická muzea, v nichž lze vidět, jak se kdysi mlelo obilí. S tím návštěvníky seznámí průvodci dějinami zdejšího kraje v tradičních krojích, což vždy rozveselí děti, které tvoří časté návštěvníky tohoto parku. Avšak hlavní atrakcí Národního parku Krka je sedm vodopádů, z nichž je nejširší Roški slap a největší a nejznámější Skradinski buk.
Mljet
Nejvýznamnějším chráněným územím na jihu Dalmácie je Národní park Mljet na stejnojmenném ostrově. Park zaujímá západní část ostrova, který mnozí považují za nejkrásnější na Jadranu. Krášlí jej bujná a rozmanitá středomořská vegetace. Nacházejí se na něm dva hluboké zálivy, které jsou díky velmi úzkému spojení s otevřeným mořem nazývány jezery – Veliko jezero a Malo jezero. Mljet se vyznačuje též bohatým kulturně-historickým dědictvím, mezi nímž vyniká areál benediktýnského kláštera založeného ve 12. století. Klášter stojí na ostrůvku uprostřed Velikého jezera a je obklopen parkem se středomořskou vegetací. V průběhu staletí zde byly sepsány četné kroniky, disputace i literární díla. V areálu bývalého kláštera se nachází též zajímavý kostel sv. Marie.
Paklenica
Největší přírodní perlou zadarského kraje je Národní park Paklenica, který se rozkládá v nejatraktivnějších částech jižního Velebitu na ploše 96 km2. Jeho hlavní atrakcí jsou dva impozantní kaňony Velika Paklenica a Mala Paklenica, které se táhnou od moře až do nejvyšších vrcholků pohoří Velebit. V národním parku se též vyskytuje řada neobvyklých krasových útvarů a jeskyní. Díky velkým klimatickým rozdílům se zde zachovala i bohatá flóra a fauna. Navzdory svému divokému rázu je Paklenica lehce dostupná z Jadranské magistrály i dálnice. Panorámata Velebitu nad letoviskem Starigrad-Paklenica jsou atraktivní i zastrašující zároveň, takže lákají turisty, kteří touží po dobrodružství. Pohyb po parku jim usnadňují četné směrovky sepsané v několika jazycích. Skrze divočinu kaňonu Velika Paklenica, kterým kdysi horalky nosily na zádech z přímoří sůl a z úrodného vnitrozemí Liky obilí, dnes vede pohodlná pěší stezka.
Plitvická jezera
Plitvická jezera jsou nejznámějším chorvatským národním parkem a jedinou přírodní lokalitou z celkem sedmi míst v Chorvatsku zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní atrakcí tohoto světově unikátního parku je šestnáct malých jezer propojených vodopády, které vznikly ukládáním travertinu, zvláštního druhu vápence. Národní park zahrnuje i pramen řeky Korany, obklopený hustými bukovými, jedlovými a smrkovými lesy. Krášlí jej též několik jeskyní, pramenů, květnatých luk a řada živočišných druhů, mezi nimiž vyniká hnědý medvěd. K oblibě parku přispívá i užívání zvláštních vozidel k přepravě návštěvníků, panoramatické vláčky a tiché lodě na elektrický pohon.
Těžko říci, zda je park krásnější na jaře, když na jeho lukách rozkvetou květiny a lesy se zazelenají, během odlesků podzimní palety barev v jezerních zrcadlech, nebo v zimě, kdy zamrznou a ztichnou vodopády a celá lesní krajina zapadne sněhem! Prostřednictvím soustavy stezek je návštěvníkům umožněn přístup k četným vodopádům i skalami obklopeným břehům jezer, jejichž intenzivní zelená barva přitahuje pohledy zvědavých turistů.
Risnjak
Lesnatý horský masiv v oblasti Gorski kotar byl pojmenován po rysech, nejznámějších obyvatelích zdejších hor. Rozloha národního parku čini 64 m2 a díky poloze na pomezí Alp a Dinárských hor, potažmo Středomoří a Panonie, se na takto malém území vyskytují prakticky všechny druhy lesů typické pro tyto zeměpisné šířky a četné rostlinné a živočišné druhy. Milovníci přírody chodí na Risnjak obdivovat krásu hor, lesů, vod a krasové krajiny. Většinu činí alpinisté, jež přitahuje zvláště území kolem nejvyššího vrcholu masivu, který je atraktivní ve všech ročních obdobích: v zimě, když jej pokryje sníh, na jaře, když se okolní louky změní v květinové zahrady, v létě, když skýtá úlevu od letních veder na nedalekém pobřeží i na podzim, kdy se lesy koupají v rozličných barvách. Bohatý živočišný svět tohoto národního parku tvoří kromě jeho „patrona“ rysa také hnědý medvěd, kuna či plch. Risnjak rovněž proslul velkolepými výhledy na ostrovy Kvarnerského zálivu a na pohoří v sousedním Slovinsku, která se táhnou až k úpatí Alp.
Velebit
Nejdelší pohoří v Chorvatsku s celkovou délkou 145 km. Nejvyšší horní části Velebitu je 1699m Mali Rajinac. Pod Velebitem je postaven tunel Sv. Doba, po které se bude konat freeware.
Přírodní rezervace
Biokovo
Největším klenotem středodalmatského pobřeží a jeho jedinou přírodní rezervací je právě toto impozantní pohoří. Vrcholky vysoké přes 1 500 m jsou tak blízko u moře a horské útesy jsou tak strmé a příkré jako málokde na světě. Drsná horská skaliska pohoří Biokovo skýtají kýžené osvěžení za parných letních dnů a nabízejí řadu přírodních darů svým skutečným milovníkům. Kromě osvěžení a prožitku čisté přírody nabízí Biokovo krásné stezky pro pěší i cyklisty, pohodlná místa k oddechu, stejně jako zajímavé stopy minulých časů, kdy se těmito těžce průchodnými horami toulali kdysi mnohem početnější pastevci. Dnes do přírodní rezervace i na nejvyšší horu Sveti Jure (1 758 m) vede pohodlná silnice z pobřeží Makarské riviéry a z vnitrozemí Dalmatského záhoří.
Kopački rit
Největším přírodním klenotem Slavonie je Přírodní rezervace Kopački rit, která vyniká nádhernou zelení vody a lesů. Rezervace o rozloze 238 hektarů se nachází u města Osijeku kolem ústí řeky Drávy do Dunaje a zahrnuje močálovitý kraj, který se díky nepřístupnosti a častým záplavám dochoval v prapůvodním přírodním stavu. Kopački rit je zároveň jedním z největších přírodních mokřadů v Evropě, kvůli čemuž je zařazen na Ramsarský seznam mokřadů světového významu a navržen na zařazení na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Početná stáda jelenů jsou jakousi ochrannou známkou Kopačkého ritu, ale žijí zde též obdobně velká stáda divokých prasat. V rezervaci se vyskytují i další druhy savců, nad nimiž však svým množstvím vynikají ptáci, kterých zde žije na 300 různých druhů. Nejvzácnějšími z nich jsou orel mořský a čáp černý. Do Přírodní rezervace Kopački rit se lze snadno přepravit automobilem z nedalekého největšího města Slavonie Osijeku a užít si prapůvodní panonskou přírodu složenou z močálů, lesů a záplavových polí. Nejlépe ovšem rezervaci poznáte během návštěvy výletní lodí, která může vplout i do mělkých slepých ramen mokřadů. Krásy Kopačkého ritu mohou obdivovat také turisté, kteří plují po Dunaji na velkých říčních parnících, neboť řeka tvoří východní hranici této velkolepé rezervace.
Lonjsko polje
Největší přírodní rezervací ve středním Chorvatsku je Lonjsko polje v údolí řeky Sávy východně od Záhřebu. Má rozlohu 506 km2 a jedná se o jeden z největších dochovaných evropských mokřadů, který je chráněný Ramsarskou konvencí, což znamená, že se jedná o mokřad světového významu. Rezervace skýtá atmosféru ticha a romantického klidu velkých mokřadních prostranství. Podél klidné vodní hladiny porostlé lekníny se rozkládají prastaré dubové lesy, které jsou zvláště krásné v podvečer. Největším bohatstvím Lonjského polje jsou ptáci, kterých zde hnízdí na 250 druhů. Žije zde mnoho drobného ptactva, různých druhů kachen, ale nejznámějšími obyvateli rezervace jsou čápi, kteří rádi hnízdí na střechách malebných dřevěných venkovských chalup. Jedna ze zdejších vesnic, Čigoć, byla v roce 1994 prohlášena za první evropskou čapí vesnici. Vody Lonjského polje lákají i jiné živočichy, například hady. Těch jedovatých se zde ovšem vyskytuje méně než na krasovém jihu Chorvatska.
Medvednica
Horský masiv Medvednica je porostlý hustými bukovými, dubovými, kaštanovými a jedlovými lesy, pročež se jedná o oblíbené výletní místo obyvatel Záhřebu a jejich hostí. Po Medvednici vede mnoho stezek pro pěší, jak „lehčích” s lavičkami a naučnými tabulemi, tak těch těžších pro fyzicky zdatnější milovníky hor. Jednou z nejoblíbenějších destinací návštěvníků Medvednice je středověký hrad Medvedgrad, jenž se vypíná na vyvýšenině uprostřed hustého lesa, a to pouhých půl hodiny chůze od posledních záhřebských domů. Medvednica skýtá i jiné atrakce jako jsou průsmyky, jeskyně, vodopády, staré důlní štoly a malebné kostelíky. Nejvíce výletníků se setkává kolem vrcholu Sljeme, jemuž vévodí televizní věž. V okolí ovšem stojí také řada horských chat, v nichž si četní výletníci mohou odpočinout a ochutnat místní oblíbené speciality jako jsou fazole s klobásou nebo tvarohový jablečný závin.
Telašćica
Hluboký záliv Telašćica je jedním z nejoblíbenějších kotvišť jachtařů na Jadranu, neboť jim poskytuje bezpečné útočiště i za nejsilnějších bouří. Skalnaté břehy zálivu jsou z vnitřní strany nízké, ale z vnější strany se tyčí impozantní útesy, které místy dosahují výšky až 180 m. Mezi zálivem a strmými skalními útesy se nachází výjimečný klenot – malé a velmi slané jezero Mir. Záliv Telašćica je přístupný i po pevnině, část cesty vede po silnici a dále se dostanete po pěších stezkách procházejících malebnou středomořskou krajinou.
